pondělí 28. června 2010

Lamar Valley

Hned den po našem výletu na dno Grand Canyonu jsme se rozhodli udělat si další výlet mimo Canyon Village. Po celém Yellowstonu jezdí autobusy, které vozí hosty na různé vyjížďky po parku. A my jako zaměstnanci máme tyto exkurze zdarma. Takže je téměř povinnost se jich zúčastnit. Vybrali jsme si výlet do Lamar Valley, do kterého se jede na sever z Canyon Village přes Roosvelt Lodge a odtud doprava k severnějšímu z východních vstupů do parku. Tento výlet začíná v pozdních odpoledních hodinách a trvá až téměr do západu slunce, takže člověk má možnost pozorovat divokou zvěř vracející se z denní honby za potravou. A my jsme měli štěstí. Viděli jsme snad všechna možná zvířata žijící v parku. Grizzlyho teda jenom přes hodně vymakanej dalekohled, ale potuloval se kolem stáda jelenů a pokoušel se je nahánět. Medvěd černý (black bear) se potuloval těsně kolem cesty, po které jsme jeli, ale fotka z autobusu, bohužel, vůbec nevyšla:/ Dále jsme viděli nespočetně bizonů, jelenů, vidlorohů a stáli jsme ve dvou bison jams. Pan řidič nám ukázal orlí ptáčátka v hnízdě a na závěr na nás vykoukl úplněk nad zasněženými horami tyčícími se nad Yellowstone Lake. Skvělej pohled:)
Příště snad pořídíme i fotky méďů:)

Markét

pátek 25. června 2010

Nová práce

Od posledního příspěvku se stalo hodně věcí, tak pěkně popořádku:) V první řadě jsme se dostali od umývání nádobí  k lepší práci!! Paráda:) Sice jsme pořád v kuchyni, ale je to o mnoho lepší, než mýt nádobí. Pracujeme v Pantry, což je vlastně taková „přípravna“ pro další části kuchyně a taky pro kavárnu a jídelnu. Děláme s Markétkou na jiných pozicích, já doplňuju saláty, zeleninu a ovoce v jídelně do chladícího přístroje, odkud si je potom berou hosté. Markétka připravuje dortíky, poháry a další sladkosti. Poslední čtyři dny jsme měli trénink se zkušenějšími kolegy a zatím to vypadá, že jsme dostali tu nejpohodovější práci v kuchyni. Uvidíme, jak to půjde dál. Trošku nám vadí, že budeme pracovat jenom večerní směny (třeba do půlnoci:), ale aspoň už máme dny volna spolu...a vo vo vo vo tom to je!!:-)A ve středu jsme taky dostali naši první výplatní pásku v tvrdé americké měně. Docela dobrej pocit:) Taky přijelo dalších pět Čechů, už mi to začínalo bejt divný, že jsme tady jenom tři:-)
Včera jsme měli s Markétkou den volna, tak jsme samozřejmě vyrazili prozkoumávat okolí. Společně s Johannou a Mikem jsme se vydali na dno Grand Canyonu (Yellowstoneské řeky:-)). Počasí bylo úžasný, šli jsme dokonce v trenkách a triku, odpoledne se už naštěstí zatáhlo - jinak bychom asi tak dlouhou štreku neušli :) Bylo to cca 25 km, navíc dost velké převýšení, cesta byla úzká a štěrkovitá, občas trošku nebezpečná:) Ale stálo to za to, posoudit to můžete sami ve fotogalerii. :) Už jsme si mysleli, že po cestě nepotkáme žádný zvíře, než "fucking mosquitoes" (zas**** komáry:-), nakonec jsme potkali bizona, který seděl přímo za chatkami hostů. Ti si ho prohlíželi pěkně zblízka (cca 10 metrů, blázni), my jsme ho vyfotili s respektem z dálky a šli s radostí na večeři:)
Teď se chystáme na večerní projížďku autobusem po parku. Snad budou volná místa, máme to totiž jako zaměstnanci zadarmo...skvěěělýýý:-)

neděle 20. června 2010

Cody Powwow

Tak po týdnu jsme opustili Canyon Village a vydali jsme se na výlet do městečka Cody, do kterého se lze dostat přes východní vchod do parku. Cesta tam byla zdlouhavá, protože jsme pořád kvůli něčemu zastavovali a chtěli něco fotit nebo si to prohlédnout. Tak jsem zastavili u Mud Volcano Area a potom i u Yellowstone Lake. A ještě v Grizzli Bear Area za Yellowstonem, kde jsme pořídili pár fotek, ale grizzlyho jsme neviděli. A po 3 hodinách v autě jsme konečně dorazili do Cody, kde se konala v pořadí již 29. slavnost původních obyvatel - Cody Powwow. Původní obyvatelé tam zpívali, hráli na bubny a soutěžili, kdo je nejlepší tanečník. My jsme udělali pár fotek tančících Indiánů, prohlédli si jejich ručně vyraběné vázy, všelijaké ozdoby, obrazy, bubny, šperky, flétny a já nevím, co všechno ještě. Většina těchto věcí však byla pro nás docela drahá, tak jsme zůstali jen u prohlížení.
Cestou zpátky jsme nakoupili ve Wallmartu, stavili jsme se v Liquar Store pro zdejší pivo, které jsme nakoupili o poznání levněji než tady nahoře v Yellowstonu a opět jsme vyrazili na cestu. Tentokrát trvala jen 2,5 hodiny. Cestou jsme potkali nepřeberné množství bizonů, kteří se nenuceně pásli podél cest a absolutně ignorovali, že se tam kvůli nim tvoří bison jams, protože každý si chtěl bizona vyfotit.
A teď půjdeme na chvilku sportovat, tak přístě třeba už konečně potkáme Méďu Béďu.

Markét

čtvrtek 17. června 2010

Tak děláme v kuchyni, no a cóóóó!

Ještě jsme nenapsali, co vlastně děláme, tak jenom v krátkosti:) Myjeme nádobí, ale ne houbičkou, ta by rozhodně nestačila :-) Mají tu dvě velké mašiny, jednu na hrnce a jednu na menší nádobí - talíře, misky, tácy atp. Nádobí se ale nejdřív musí umýt, aby se do myček nedostaly kusy jídla. To se dělá buď proudem sprchou, nebo ručně. Nádobí se pak hodí na pás, odtud putuje do myčky, na jejím druhém konci ho někdo vyndá a vrátí ho na místo, kam patří. A takhle pořád dokola :-) Ani byste nevěřili, kolik nádobí se za den protočí...lidi snad jenom jedí nebo pijou - ve dne nebo v noci, nádobí je pořád stejně :-D

Ještě, že nám do práce pořídili takové slušivé uniformy. Pro představu přidám fotky :-)

První dny volna

Už jsme dlouho nenapsali, tak se to pokusím napravit:) Práce bylo poslední dobou celkem dost, až včera jsme měli s Markétkou náš první den volna. Stydíme se, ale celé dopoledne jsme prospali, pořád se asi nemůžeme úplně srovnat s časovým posunem, práce do noci nám taky moc nepřidá:) Odpoledne jsme měli v plánu jít na túru k nedalekému Cascade Lake, koupili jsme si dokonce parádní mapu, na kterou jsme dostali jako zaměstnanci slevu 30% - a to se vyplatí!!:-) Sotva jsme ale vytáhli paty z pokoje, začalo pršet a bohužel jsme se museli vrátit...a i tak jsme byli zmoklí jako slepice:) Takže jsme zbytek dne strávili v místní Recreation hall, zahráli jsme si ping-pong a trochu protáhli svaly v posilovně:) Večer jsme zakončili na pokoji, kde nám zkušenější hiker poradil, kam máme určitě jít a kde co uvidíme, doprovodil to dokonce videem - už teď se nemůžeme dočkat, je toho tu opravdu spousta k vidění. Nejdřív ale musíme s Markétkou sladit dny volna, každý máme volno dohromady tři dny v týdnu a společný jsme měli jenom jeden :( Zajdeme za naším managerem, neměl by to být problém, snaží se zatím všem vyjít vstříc. Dneska má se mnou volno ještě Lukáš, tak jsme chtěli někam vyrazit, ale počasí nám opravdu nepřeje - je pěkná zima, dokone začalo lehce sněžit! :-) Tak počkáme, po obědě to bude třeba lepší, počasí se tu mění doslova z hodiny na hodinu.

Trošku nepříjemné je, že děláme jenom čtyři dny v týdnu. Je to tím, že mají strašně moc lidí, včera dokonce přijeli další a asi ještě přijedou další studenti z celého světa. Američani totiž začínají školu někdy v půlce srpna, tak skoro všichni odjedou a zůstanou tu jenom cizinci - pak si asi na nedostatek práce stěžovat nebudeme:-) Uvidíme, jak to všechno dopadne, třeba se dostaneme i někam jinam, než k mytí nádobí, když tu bude tolik lidí. Hlavně musíme hodně cestovat, od srpna by na to taky nemusel být čas :)

pátek 11. června 2010

Canyon Village

Tak dnes ráno jsme byli vzhůru už kolem 5. ráno, časový posun je krutý:-) V hostelu West Herritage Inn jsme posnídali muffiny s pomerančovým džusem, potkali jsme tam jednoho kolegu z Plzně a po vystěhování vyrazili ke Greyhound bus station na sraz, zde nás pracovníci Xantery (podnik pracující pro Yellowstone National Park Services) rozdělili na ty, kteří již mají Social Security Number a kteří ne. My jsme byli v té druhé skupině, tak nás čekalo zdržení v podobě dalšího papírovaní.
V 10:30 jsme však už byli v Gardineru na HR oddělení, kde jsme odevzdali vyplněné papíry, vyfasovali uniformy, dostali ID card, zjistili jsme, že budeme pracovat v Canyon Village, který leží cca v polovině Yellowstonu, což je ideální na cestování po ostatních villages. A poté nás yellowstonský bus odvezl do Mamoth Hot Springs Village, tady jsme šli na oběd, a orientation. Na obědě nás čekalo milé překvapení - jídlo je tu vynikající a je ho neuvěřitelný množství :D Takže o hladu rozhodně nebudem. Každý může sníst, co mu hrdlo ráčí. Na následné orientation jsme se dozvěděli něco málo o historii parku a ostatní ne zas až tak důležité věci. Pro mě osobně byla nejpřínosnější informace o tom, jak se má člověk zachovat, potká-li medvěda. V Yellowstonu mají 3 univerzální situace popisující, co má člověk dělat, setká-li se s medvědem, přičemž při té nejhorší si má lehnout na břicho roztáhnout nohy a dát ruce za hlavu, snad to ale potřebovat nebudem:-) Ale chceme-li se grizzlymu opravdu vyhnout, je nejlepší mluvit nebo si zpívat. Prý bylo dokázané, že medvěd rozpozná lidský hlas a vždy, když hlas uslyší, odejde.
Po orientation jsme byli rozváženi autobusem do jednotlivých villages. Už cestou jsme narazili na wild life, viděli jsme pasoucího se soba, někde z dáli jsme možná míjeli grizzlyho, tedy aspoň náš řidič Míchael si to myslel. U cesty stála spousta lidí s dalekohledy a vypadalo to, že ví, kde medvěd je a fotili ho. My v jedoucím autobusu a bez dalekohledů jsme daleko nedohlédli. Kousek před naší zastávkou v Canyon Village jsme uvízli v Bison Jam, stádo bizonů se procházelo po cestě, takže auta nemohla projet. Jak jsme se dozvěděli - v Yellowstonu nemají bežné zácpy, zato mají grizzli jam, elk jam, bison jam...prostě zácpu vztahující se k jakémukoliv zvířeti :-) A ještě jednu zajímavou věc nám řidič Michael řekl: The bisons walk in the middle of the road, because they simply don't understand the concept of the roads:D
V Canyon Village jsme se ubytovali, prošli si okolí, došli na večeři, kde jsme se opět přejedli. A už je nejvyšší čas jít spát, doma bychom už vstávali a tady tělo ne a ne si zvyknout a aspoň trošku se přizpůsobit...tak třeba časem, uvidíme.

Markét

čtvrtek 10. června 2010

Žijem!

Tak jsme dorazili na (téměř konečné) místo naší práce - Bozeman, Montana. Máme nalétáno přes 10 000 km, naspáno závratné cca 4 hodiny - povětšinou v sedě:-) Z tohohle důvodu se tu nebudu rozepisovat, jdeme spát, (Markétka už spí, dokázala usnout asi během deseti vteřin:)) zítra ráno vstáváme v šest, aby nás odvezli na místo naší práce. Snad budem mít možnost se ozvat co nejdřív přímo z Yellowstonu.

Do fotogalerie přidám první fotky, ty vám řeknou víc, než bych tady napsal já:-)

Tak dobrou noc!

sobota 5. června 2010

Náklady

Vše již máme vyřízené, tak se tu pokusím zrekapitulovat, kolik taková cesta do USA stojí :)

Náklady
Platba agentuře 14 645
Poplatek za vízum 2 800
Zpáteční letenka do NY 13 080
Letenka do Bozemanu 3 600
Noc v hotelu 700
500 dolarů v hotovosti 10500
celkem 45 325

V částce navíc není započtena letenka do NY, protože ještě přesně nevíme, kam nás naše cestování zavede, předpokládám ale, že poletíme ze San Francisca nebo LA.


Co bychom to byli za ekonomy, kdybychom náklady nesrovnali s očekávanými výnosy:-)  Předpokládáme, že budeme pracovat pět dní v týdnu, osm hodin denně (realita může být ale úplně jiná, necháme se překvapit):

Výnosy
5 dní x 8 hodin x plat 7,40/hod x 14 týdnů práce = 4 144 dolarů
bonus za dodržení smlouvy 21 dolarů/týden x 14 týdnů =  294 dolarů
- ubytování 14 dolarů/týden x 14 týdnů = 196 dolarů
- strava 77 dolarů/týden x 14 týdnů = 1078 dolarů
celkem 3 164 dolarů (bez daně)

Většinu daní by nám měli zpětně vrátit...snad:) V minusu bychom tedy rozhodně být neměli:) Ale stát se může cokoliv, práce může být víc i míň. Uvidíme.

Plán cesty

Čas utekl jako voda, všechny byrokratické záležitosti máme (snad) za sebou, zkoušky úspěšně zvládnuté a za 4 dny odlétáme. Sakra, to byla rychlost:) Vůbec se mi nechce věřit, že za pár dní už budem za velkou louží. Tak jen abyste měli představu, jak naše cesta bude probíhat:

8.6.
9:35 Odlet z Prahy s LOT Polish Airlines do Varšavy, přílet 10:50
12:30 Odlet z Varšavy do New Yorku - JFK, přílet 16:00
Noc strávíme na letišti, jelikož nám to ráno brzy ráno letí, tak by se hotel ani nevyplatil:)

9.6.
7:00 Odlet z NY s Delta Airlines do Salt Lake City, přílet 10:23
11:10 Odlet ze Salt Lake City do Bozemanu, přílet 12:28
Z letiště se musíme dostat do centra Bozemanu (asi taxíkem:), kde již máme zaplacený hotel.

10.6.
7:15 nás vyzvedne autobus Yellowstonu a odveze nás do Gardineru, kde nám přidělí práci a také určí vesnici, ve které budeme pracovat.

Doufejme, že všechno půjde podle tohoto plánu a na trase nás nepotkají žádné nečekané problémy. Držte nám palce:)